Kategorie: ��nsk� �ajezelen�

N�lev vynikaj�c�, harmonick�, p��jemn� kv�tov� zelen�, charakteristicky jasm�nov� sladk� chuti (jasm�n p�sob� dle tradi�n�ch b�d�n� zklid�uj�c�m a uvol�uj�c�m ��inkem).

N�lev vynikaj�c�, harmonick�, p��jemn� kv�tov� zelen�, charakteristicky jasm�nov� sladk� chuti (jasm�n p�sob� dle tradi�n�ch b�d�n� zklid�uj�c�m a uvol�uj�c�m ��inkem).

Dlouh�, dr�tkovit� svinut�, celistv� list s vy���m pod�lem tips�. N�lev velmi dobr�, pln�, vyv�en�, zelinkav�, sladce tipsov� chuti s lehce ovocn�mi t�ny.

List prvot��dn� kvality zpracovan� do typick�ho ploch�ho tvaru. N�lev kv�tov� zelinkav�, m�rn� ovocn� nasl�dl� chuti s typicky o�echov�mi �i ka�tanov�mi t�ny.

V�born� t��da zelen�ho �aje z oblasti Bai Se, velmi dobr� kvality. N�lev v�born�, pln�, vyv�en�, zelinkav� bylinn�, nasl�dl� chuti s lehce naho�kl�mi ko�enn�mi t�ny.

Vynikaj�c� zelen� �aj tzv. "B�l� mrak" z poho�� Gu Shan (Drum Mountains). N�lev lahodn�, pln�, vyv�en� a hladk�, tr�vov� sv��, zelinkav� chuti s v�razn�j�� kv�tovou v�n� a lehce ovocn� nasl�dl�m dozvukem bez sv�ravosti.

Vynikaj�c�, nejvy��� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje ovon�n� kv�tky jasm�nu. N�lev vynikaj�c�, pln�, vyv�en�, lehce p��jemn� natrpkl�, v�razn� jasm�nov� sladk� chuti.

Vynikaj�c� t��da jasm�nov�ho �aje, delik�tn� chut�. N�lev vynikaj�c� kv�tov�, v�razn�ji zelinkav� chuti dopln�n� o jasm�novou slo�ku, velmi osv�uj�c�.

Vynikaj�c� t��da slavn�ho �lut�ho �aje z poho�� Huo. N�lev vynikaj�c�, dob�e vyv�en�, hladk�, pom�rn� pln�, sv��, jemn� ko�enn� chuti s kv�tov�mi t�ny.

Vynikaj�c� t��da �lut�ho �aje, z prvn� jarn� sklizn�. N�lev v�te�n�, pln�, sv��, p��jemn� tr�vov� ko�enn� chuti s kv�tov�mi t�ny a typickou lehkou sv�ravost�.

V�te�n� t��da slavn�ho zelen�ho �aje z proslul�ch �lut�ch hor. N�lev v�te�n�, leh��, vyv�en�, velmi lahodn� sv�� zelinkav� chuti se sladce kv�tov�mi t�ny t�m�� bez trpkosti.

V�te�n� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje, slavn�ho "B�l�ho �aje z An Ji", z jarn� sklizn� v okrese An Ji. Naprosto vynikaj�c� n�lev hladk�, kv�tov� sladk�, bylinn� a zelinkav� chuti s ko�en�n�mi t�ny.

V�te�n� vysok� t��da slavn�ho �lut�ho �aje z poho�� Huo. N�lev v�te�n�, vyv�en�, charakteristick� p��jemn� tr�vov� nasl�dl�, ko�en�n� chuti s kv�tov�mi t�ny.

V�te�n� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje "mraku a mlhy" z oblasti Shimen. N�lev pln�, vyv�en�, kv�tov� bylinn�, lehoulince jakoby pe�en�, p��jemn� ho�kosladk� chuti.

�pi�kov� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje z oblasti En �i, tzv. Nefritov� rosa, t� zn�m� jako "��nsk� Gyokuro". N�lev sv��, pln� a hladk�, dob�e vyv�en�, bohat�, kv�tov� ko�enn�, m�rn� tipsov�, p��jemn� lehce ho�kosladk� chuti.

Kvalitn� ��nsk� zelen� �aj. Celistv�, st�edn� dlouh�, pevn� svinut�, voln� zkroucen� list s men��m pod�lem tips�, lehce bylinn�, nasl�dl� v�n�.

Vynikaj�c� varianta �aje "mraku a mlhy" z proslul�ch �lut�ch hor - Huang Shan v provincii Anhui. N�lev vynikaj�c�, pln�, sv��, sladce bylinn� a tr�vov� zelinkav� chuti s nasl�dle ovocn�mi t�ny v dozvuku.

V�born� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje "mraku a mlhy" z oblasti proslul�ch �lut�ch hor. N�lev pln�, vyv�en�, kv�tov� bylinn�, m�rn� jakoby pe�en�, p��jemn� lehce ho�kosladk� chuti.

Proslaven� zelen� �aj zvan� "Melounov� sem�nka z Lu An" pojmenovan� podle tvaru zpracovan�ch list�. N�lev vynikaj�c�, harmonick�, p��jemn� bylinn�, sladk� chuti s lehoulince natrpkl�mi, ko�en�n�mi t�ny.

V�te�n� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje "mraku a mlhy" (Yun Wu) z jarn� sklizn�. N�lev v�te�n�, pln� a vyv�en�, charakteristicky zelinkav�, sladk� chuti s lehce ko�enn�mi t�ny.

V�te�n� zelen� ��nsk� �aj "mraku a mlhy" z jarn� sklizn� p�stovan� v oblasti vrcholu Tian Zi. N�lev, v�te�n�, pln� a vyv�en�, komplexn�, sladce zelinkav� ko�enn�, p��jemn� jen nepatrn� sv�rav� chuti.

Vynikaj�c� t��da zelen�ho �aje "mraku a mlhy" z oblasti Shimen.

V�te�n� t��da zn�m�ho zelen�ho �aje z jarn� sklizn� z oblasti poho�� Wuling. N�lev v�te�n�, pom�rn� pln�, vyv�en�, sv��, sladce zelinkav�, bylinn� a ko�enn� chuti.

Velmi kvalitn�, v�b�rov� t��da, tzv. "ochm��en� vrcholek" - Mao Feng, yunnansk�ho zelen�ho �aje. N�lev, v�te�n�, pom�rn� pln�, vyv�en�, hlad��, ovocn� nasl�dl� chuti s ko�ennou stopou, charakteristickou pro yunnansk� �aje.

Kvalitn� t��da, tzv. "ochm��en� vrcholek" - Mao Feng, yunnansk�ho zelen�ho �aje. N�lev, pom�rn� pln�, hutn�j��, lehce ovocn� nasl�dl� chuti s ko�ennou stopou.