Kategorie: ��nsk� �ajezelen�

Vrcholov�, ru�ne skl�zen� t��da slavn�ho, ne-li nejslavn�j��ho ��nsk�ho zelen�ho �aje Lung Ching (Dra�� studna). N�lev vyv�en�, kv�tov� zelinkav�, m�rn� ovocn� nasl�dl� chuti s typicky o�echov�mi a ka�tanov�mi t�ny.

Hunansk�, �pi�kov� varianta proslul�ho zelen�ho �aje. N�lev pln�, lahodn�, skv�le vyv�en�, sv��, kv�tov� bylinn�, charakteristicky tipsov� ko�enn�, lehce nasl�dl� chuti s t�ny citrusov�ch plod�.

�pi�kov� t��da zelen� �aj z prvn� jarn� sklizn� v oblasti ostrova Jun Shan. N�lev vynikaj�c�, pln�, vyv�en�, velmi hladk�, zelinkav�, veget�ln� chuti s lehce ko�enn�mi t�ny, t�m�� bez trpkosti.

Vynikaj�c� t��da slavn�ho �lut�ho �aje z poho�� Huo. N�lev vynikaj�c�, dob�e vyv�en�, hladk�, pom�rn� pln�, sv��, jemn� ko�enn� chuti s kv�tov�mi t�ny.

V�te�n� t��da slavn�ho zelen�ho �aje, tzv. "Opi�� n��eln�k z Tchai Pching". N�lev m�rn� leh��, sv��, p��jemn� tr�vov� nasl�dl� chuti s lehk�m aroma orchidej� a exotick�ch kv�t�.

Vynikja�c� t��da proslul�ho zelen�ho �aje, pojmenovan� dle jednoho z nejslavn�j��ch �ajov�ch m�st, Lv�ho vrcholu (Shifeng), v oblasti Z�padn�ho jezera - Xi Hu. N�lev pln�, zelinkav� kv�tov� chuti s v�razn�mi tipsov� o��kov�mi a� pe�en�mi t�ny.

Vynikaj�c� z�stupce zelen�ch �aj� "mraku a mlhy" ze slavn� hory Lu-�an v provincii Jiangxi. Kvalitn� list sladk� bylinn� v�n�, n�lev lahodn�, kv�tov� zelinkav�, sladk� chuti.

Vynikaj�c� t��da proslul�ho �aje. List prvot��dn� kvality s pod�lem k�ehk�ch tips�. N�lev sv��, kv�tov� bylinn�, charakteristicky tipsov� ko�en�n�, lehce nasl�dl� chuti.

Proslaven� zelen� �aj zvan� "Melounov� sem�nka z Lu An" pojmenovan� podle tvaru zpracovan�ch list�. N�lev vynikaj�c�, harmonick�, p��jemn� bylinn�, sladk� chuti s lehoulince natrpkl�mi, ko�en�n�mi t�ny.

V�te�n� vysok� t��da slavn�ho �lut�ho �aje z poho�� Huo. N�lev v�te�n�, vyv�en�, charakteristick� p��jemn� tr�vov� nasl�dl�, ko�en�n� chuti s kv�tov�mi t�ny.

Vynikaj�c� t��da �lut�ho �aje, z prvn� jarn� sklizn�. N�lev v�te�n�, pln�, sv��, p��jemn� tr�vov� ko�enn� chuti s kv�tov�mi t�ny a typickou lehkou sv�ravost�.

Nejvy��� t��da, v�hradn� tipsov�ho b�l�ho �aje - Bai Hao Yin Zhen ovon�n� jasm�nov�m kv�tem.

Prvot��dn� ��nsk� zelen� �aj velmi obl�ben� pro svou vynikaj�c� kvalitu, efektn� vzhled a charakteristicky orchidejov� aroma.

�pi�kov� t��da tradi�n�ho b�l�ho �aje - tzv. B�l� Pivo�ka (White Peony) z oblasti Fuding. N�lev vynikaj�c�, lahodn�, vyv�en�, sv�e ovocn�, nasl�dl� chuti s t�ny p�ezr�l�ho ananasu a v�n� tropick�ho ovoce.

V�te�n� t��da slavn�ho �aje Lung Ching z oblasti "jezera Tis�ce ostrov�". N�lev v�te�n�, sv�� , m�rn� leh��, kv�tov� zelinkav�, nasl�dl� chuti s m�rn�ji o�echov�mi t�ny.

V�te�n� t��da slavn�ho zelen�ho �aje Lung Ching (Dra�� studna). P�stovan� v oblasti Z�padn�ho jezera - XI HU v provincii Zhejiang.

V�te�n� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje, slavn�ho "B�l�ho �aje z An Ji", z jarn� sklizn� v okrese An Ji. Naprosto vynikaj�c� n�lev hladk�, kv�tov� sladk�, bylinn� a zelinkav� chuti s ko�en�n�mi t�ny.

Jasm�nem ovon�n� ��nsk� zelen� tipsov� �aj. Jeden z nejslavn�j��ch z�stupc� ru�n� tvarovan�ch �aj�, zn�m� tak� jako "dra�� o�i", i kdy� vzhled listu l�pe vystihuje p�eklad "podobn� dra��m o��m".

V�te�n� t��da slavn�ho zelen�ho �aje z proslul�ch �lut�ch hor. N�lev v�te�n�, leh��, vyv�en�, velmi lahodn� sv�� zelinkav� chuti se sladce kv�tov�mi t�ny t�m�� bez trpkosti.

�pi�kov� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje z oblasti En �i, tzv. Nefritov� rosa, t� zn�m� jako "��nsk� Gyokuro". N�lev sv��, pln� a hladk�, dob�e vyv�en�, bohat�, kv�tov� ko�enn�, m�rn� tipsov�, p��jemn� lehce ho�kosladk� chuti.

Vynikaj�c� t��da yunnansk�ho b�l�ho �aje z jarn� sklizn� zvan�ho "M�si�n� svit", z oblasti Jing Mai. N�lev sv��, lehce ko�en�n� bylinn� chuti s nasl�dl�m n�dechem hru�kov�ho kompotu.

V�te�n� st�edn� t��da proslaven�ho zelen�ho �aje. N�lev v�te�n�, vyv�en�, sv��, tr�vov� nasl�dl�, zelinkav� chuti s lehkou o�echov�m dozvukem.

V�te�n� t��da zn�m�ho zelen�ho �aje z jarn� sklizn� z oblasti poho�� Wuling. N�lev v�te�n�, pom�rn� pln�, vyv�en�, sv��, sladce zelinkav�, bylinn� a ko�enn� chuti.

Vynikaj�c� t��da zelen�ho �aje "mraku a mlhy" z oblasti Shimen.

V�te�n� zelen� ��nsk� �aj "mraku a mlhy" z jarn� sklizn� p�stovan� v oblasti vrcholu Tian Zi. N�lev, v�te�n�, pln� a vyv�en�, komplexn�, sladce zelinkav� ko�enn�, p��jemn� jen nepatrn� sv�rav� chuti.