  |
|
| China Anhui Hou Keng TAI PING HOU KUI Imperial Green Tea |
| |
| K�d zbo��:
| 306 |
|
| |
|
|
China Anhui Hou Keng TAI PING HOU KUI Imperial Green Tea
V�te�n� t��da slavn�ho zelen�ho �aje, tzv. "Opi�� n��eln�k z Tchai Pching", uveden�ho na seznamu "50 Slavn�ch �aj� ��ny" (V�echny �aje ��ny, str. 210).), p�stovan� v nejcen�n�j�� oblasti vesnici Hou Keng.
Celistv�, velmi dlouh� list tvarovan� do tenk�ch dlouch� prou�k�.
Sv�tle zelen� n�lev m�rn� leh��, sv��, p��jemn� tr�vov� nasl�dl� chuti s lehk�m aroma orchidej� a exotick�ch kv�t�.
Tip na p��pravu: do vyh��t� konvice vsypat 6 - 8 gram� �aje, p�el�t 0,3l vody o teplot� 80�C, louhovat cca 2,5 minuty, mo�no znovu zal�t.
POZN�MKA: Hmotnost vzorku zdarma je 5g.
�aj se p�stuje v okrese Tai Ping, na svaz�ch slavn�ch �lut�ch hor (Huang Shan), v okol� rostou t� divok� orchideje, kter� �aj p�irozen� "ovo�uj�" a zv�raz�uj� jeho aroma. N�zev Hou Kui - "Opi�� n��eln�k" je odvozen od n�zvu vesnice Hou Keng "Opi�� brloh", �aj z t�to oblasti je pova�ov�n ze nejlep�� Tai Ping. �aj poch�z� z jarn� klizn� v prvn� p�li dubna, z velkolist�ho kultivaru Shi Da Cha, skl�z� se jeden tips se dv�ma l�stky. Ka�d� list se jednotliv� zplo��uje p�i tvarov�n� ve speci�ln�m lisu, ��m� z�sk� typick� ploch� tvar s charakteristickou "m��kou", stopou od r��ov�ho pap�ru pou��van�ho p�i lisov�n�. |
| |
-lung-ching-imperial-green-tea.jpg "China Anhui Hou Keng TAI PING HOU KUI Imperial Green Tea")
K�d: 300 | |
Vrcholov�, ru�ne skl�zen� t��da slavn�ho, ne-li nejslavn�j��ho ��nsk�ho zelen�ho �aje Lung Ching (Dra�� studna). N�lev vyv�en�, kv�tov� zelinkav�, m�rn� ovocn� nasl�dl� chuti s typicky o�echov�mi a ka�tanov�mi t�ny. | 
K�d: 316 | |
Hunansk�, �pi�kov� varianta proslul�ho zelen�ho �aje. N�lev pln�, lahodn�, skv�le vyv�en�, sv��, kv�tov� bylinn�, charakteristicky tipsov� ko�enn�, lehce nasl�dl� chuti s t�ny citrusov�ch plod�. | -imperial-green-tea.jpg "China Anhui Hou Keng TAI PING HOU KUI Imperial Green Tea")
K�d: 319 | |
Vynikaj�c� z�stupce zelen�ch �aj� "mraku a mlhy" ze slavn� hory Lu-�an v provincii Jiangxi. Kvalitn� list sladk� bylinn� v�n�, n�lev lahodn�, kv�tov� zelinkav�, sladk� chuti. | 
K�d: 350 | |
Vynikaj�c� t��da proslul�ho �aje. List prvot��dn� kvality s pod�lem k�ehk�ch tips�. N�lev sv��, kv�tov� bylinn�, charakteristicky tipsov� ko�en�n�, lehce nasl�dl� chuti. |
K�d: 352 | |
V�te�n� ��nsk� tzv. "Budh�v �aj" (Fo Cha) zelen� �aj, poch�zej�c� z posv�tn� budhistick� hory Jiu Hua v provinci Anhui. N�lev vynikaj�c�, vyv�en�, pln� a hladk�, sv��, zelinkav� chuti s nasl�dle bylinn�mi a o�echov�mi t�ny. | 
K�d: 365 | |
V�te�n� t��da zn�m�ho zelen�ho �aje z jarn� sklizn� z oblasti poho�� Wuling. N�lev v�te�n�, pom�rn� pln�, vyv�en�, sv��, sladce zelinkav�, bylinn� a ko�enn� chuti. |
K�d: 377 | |
Proslaven� zelen� �aj zvan� "Melounov� sem�nka z Lu An" pojmenovan� podle tvaru zpracovan�ch list�. N�lev vynikaj�c�, harmonick�, p��jemn� bylinn�, sladk� chuti s lehoulince natrpkl�mi, ko�en�n�mi t�ny. | -special-green-tea.jpg "China Anhui Hou Keng TAI PING HOU KUI Imperial Green Tea")
K�d: 384 | |
V�born� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje "mraku a mlhy" z oblasti proslul�ch �lut�ch hor. N�lev pln�, vyv�en�, kv�tov� bylinn�, m�rn� jakoby pe�en�, p��jemn� lehce ho�kosladk� chuti. |
-superior-green-tea.jpg "China Anhui Hou Keng TAI PING HOU KUI Imperial Green Tea")
K�d: 386 | |
Vynikaj�c� varianta �aje "mraku a mlhy" z proslul�ch �lut�ch hor - Huang Shan v provincii Anhui. N�lev vynikaj�c�, pln�, sv��, sladce bylinn� a tr�vov� zelinkav� chuti jen s nasl�dle ko�enn�mi t�ny. | -superior-green-tea.jpg "China Anhui Hou Keng TAI PING HOU KUI Imperial Green Tea")
K�d: 388 | |
�pi�kov� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje z oblasti En �i, tzv. Nefritov� rosa, t� zn�m� jako "��nsk� Gyokuro". N�lev sv��, pln� a hladk�, dob�e vyv�en�, bohat�, kv�tov� ko�enn�, m�rn� tipsov�, p��jemn� lehce ho�kosladk� chuti. |
-imperial-green-tea.jpg "China Anhui Hou Keng TAI PING HOU KUI Imperial Green Tea")
K�d: 360 | |
�pi�kov� t��da zelen� �aj z prvn� jarn� sklizn� v oblasti ostrova Jun Shan. N�lev vynikaj�c�, pln�, vyv�en�, velmi hladk�, zelinkav�, veget�ln� chuti s lehce ko�enn�mi t�ny, t�m�� bez trpkosti. | |
| |
