| |
-imperial-black-tea.jpg)
K�d: 782 | |
�pi�kov� t��da �aje Keemun, z prvn� jarn� sklizn�. N�lev vynikaj�c�, dlouhotrvaj�c� chuti s nasl�dle kv�tov�mi t�ny r��� a stopou ho�k� �okol�dy, s vynikaj�c�m dlouh�m lehce ko�enn�m dozvukem. | -lung-ching-imperial-green-tea.jpg)
K�d: 300 | |
Vrcholov�, ru�ne skl�zen� t��da slavn�ho, ne-li nejslavn�j��ho ��nsk�ho zelen�ho �aje Lung Ching (Dra�� studna). N�lev vyv�en�, kv�tov� zelinkav�, m�rn� ovocn� nasl�dl� chuti s typicky o�echov�mi a ka�tanov�mi t�ny. | 
K�d: 316 | |
Hunansk�, �pi�kov� varianta proslul�ho zelen�ho �aje. N�lev pln�, lahodn�, skv�le vyv�en�, sv��, kv�tov� bylinn�, charakteristicky tipsov� ko�enn�, lehce nasl�dl� chuti s t�ny citrusov�ch plod�. | -imperial-green-tea.jpg)
K�d: 360 | |
�pi�kov� t��da zelen� �aj z prvn� jarn� sklizn� v oblasti ostrova Jun Shan. N�lev vynikaj�c�, pln�, vyv�en�, velmi hladk�, zelinkav�, veget�ln� chuti s lehce ko�enn�mi t�ny, t�m�� bez trpkosti. |
-imperial-yellow-tea.jpg)
K�d: 399 | |
Vynikaj�c� t��da slavn�ho �lut�ho �aje z poho�� Huo. N�lev vynikaj�c�, dob�e vyv�en�, hladk�, pom�rn� pln�, sv��, jemn� ko�enn� chuti s kv�tov�mi t�ny. | 
K�d: 775 | |
Vynikaj�c� �ern� �aj �pi�kov� kvality, z oblasti poho�� Xue Feng. N�lev vynikaj�c�, pln�, komplexn� a vyv�en�, lehce ovocn� nasl�dl� chuti s kv�tov� �okol�dov�mimi t�ny a p��jemn�m dlouh�m dozvukem. |
K�d: 763 | |
Vyn�kaj�c� t��da �aje Keemun z prvn� jarn� sklizn�. N�lev vynikaj�c�, pom�rn� pln�, hutn�j�� chuti s p�eva�uj�c� �okol�dovou slo�kou a leh��, sv��, nasl�dle ovocnou dochut�. | -imperial-black-tea.jpg)
K�d: 254 | |
��nsk� �ern� �aj v�te�n� kvality z oblasti vesnice Tan Yang proslul� v�robou �ern�ho �aje. N�lev lahodn�, pln�, vyv�en�, sv�� , sladce ovocn� chuti s lehce medov� o��kov�mi t�ny v dozvuku. |
K�d: 306 | |
V�te�n� t��da slavn�ho zelen�ho �aje, tzv. "Opi�� n��eln�k z Tchai Pching". N�lev m�rn� leh��, sv��, p��jemn� tr�vov� nasl�dl� chuti s lehk�m aroma orchidej� a exotick�ch kv�t�. | 
K�d: 394 | |
Vrcholn�, ru�n� skl�zen� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje, slavn�ho "B�l�ho �aje z An Ji", z ran� jarn� sklizn�. N�lev mimo��dn�, kv�tov� sladk�, bylinn� a zelinkav� chuti s ko�en�n�mi t�ny. |
.jpg)
K�d: 774 | |
V�te�n� t��da polozelen�ho vysokohorsk�ho �aje typu Dan Cong z poho�� Fenghuang (Phoenix mt.), tzv. "Medov� v�n�". Pln� ovocn� nasl�dl� chu� s komplexem broskvov�ch �i meru�kov�ch t�n�.  CZ-BIO-002 | 
K�d: 248 | |
Exkluzivn� ��nsk� �ern� �aj z oblasti Bailing. N�lev vynikaj�c�, vyv�en�, harmonick�, medov� kv�tov�, sladk� chuti s t잚�mi �okol�dov�mi t�ny. |
K�d: 304 | |
Vynikja�c� t��da proslul�ho zelen�ho �aje, pojmenovan� dle jednoho z nejslavn�j��ch �ajov�ch m�st, Lv�ho vrcholu (Shifeng), v oblasti Z�padn�ho jezera - Xi Hu. N�lev pln�, zelinkav� kv�tov� chuti s v�razn�mi tipsov� o��kov�mi a� pe�en�mi t�ny. | -imperial-green-tea.jpg)
K�d: 319 | |
Vynikaj�c� z�stupce zelen�ch �aj� "mraku a mlhy" ze slavn� hory Lu-�an v provincii Jiangxi. Kvalitn� list sladk� bylinn� v�n�, n�lev lahodn�, kv�tov� zelinkav�, sladk� chuti. |
K�d: 350 | |
Vynikaj�c� t��da proslul�ho �aje. List prvot��dn� kvality s pod�lem k�ehk�ch tips�. N�lev sv��, kv�tov� bylinn�, charakteristicky tipsov� ko�en�n�, lehce nasl�dl� chuti. | 
K�d: 377 | |
Proslaven� zelen� �aj zvan� "Melounov� sem�nka z Lu An" pojmenovan� podle tvaru zpracovan�ch list�. N�lev vynikaj�c�, harmonick�, p��jemn� bylinn�, sladk� chuti s lehoulince natrpkl�mi, ko�en�n�mi t�ny. |
| |
