| |
K�d: 316 | |
Hunansk�, �pi�kov� varianta proslul�ho zelen�ho �aje. N�lev pln�, lahodn�, skv�le vyv�en�, sv��, kv�tov� bylinn�, charakteristicky tipsov� ko�enn�, lehce nasl�dl� chuti s t�ny citrusov�ch plod�. | 
K�d: 317 | |
Vynikaj�c� zelen� �aj, nejvy��� produkovan� t��da tzv. "perlov�ho" �aje Gunpowder. N�lev velmi sv��, harmonick�, zelinkav� bylinn�, sladk� chuti s lehoulince ko�en�n�mi t�ny. | -imperial-green-tea.jpg)
K�d: 319 | |
Vynikaj�c� z�stupce zelen�ch �aj� "mraku a mlhy" ze slavn� hory Lu-�an v provincii Jiangxi. Kvalitn� list sladk� bylinn� v�n�, n�lev lahodn�, kv�tov� zelinkav�, sladk� chuti. | 
K�d: 350 | |
Vynikaj�c� t��da proslul�ho �aje. List prvot��dn� kvality s pod�lem k�ehk�ch tips�. N�lev sv��, kv�tov� bylinn�, charakteristicky tipsov� ko�en�n�, lehce nasl�dl� chuti. |
K�d: 352 | |
V�te�n� ��nsk� tzv. "Budh�v �aj" (Fo Cha) zelen� �aj, poch�zej�c� z posv�tn� budhistick� hory Jiu Hua v provinci Anhui. N�lev vynikaj�c�, vyv�en�, pln� a hladk�, sv��, zelinkav� chuti s nasl�dle bylinn�mi a o�echov�mi t�ny. | 
K�d: 354 | |
V�born� ��nsk� zelen� �aj z oblasti Fuding proslul� v�robou b�l�ch �aj�. Kvalitn� list s pod�lem stejnom�rn� svinut�ch, pom�rn� robustn�ch, tips�, sladce zelinkav� v�n�. |
-superior-(raw-puerh).jpg)
K�d: 356 | |
�pi�kov� sv�tl� typ sypan�ho �aje Pu Erh, p�stovan� v proslul� oblasti hory Nan Nuo. N�lev vyv�en�, kv�tov� nasl�dl�, bylinn� chuti s p��jemnou jen lehce sv�ravou dochut�. | .jpg)
K�d: 358 | |
Dostupnost: �aj nen� skladem, term�n dod�n� nepotvrzen Z�kladn� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje, zpracovan�ho japonskou metodou. N�lev p�ekvapiv� v�born�, hladk� a pom�rn� pln�, vyv�en�, sv��, zelinkav� tr�vov� chuti, bez sv�ravosti.  CZ-BIO-002 |
-imperial-green-tea.jpg)
K�d: 360 | |
�pi�kov� t��da zelen� �aj z prvn� jarn� sklizn� v oblasti ostrova Jun Shan. N�lev vynikaj�c�, pln�, vyv�en�, velmi hladk�, zelinkav�, veget�ln� chuti s lehce ko�enn�mi t�ny, t�m�� bez trpkosti. | 
K�d: 362 | |
Kvalitn� t��da, tzv. "ochm��en� vrcholek" - Mao Feng, yunnansk�ho zelen�ho �aje. N�lev, pom�rn� pln�, hutn�j��, lehce ovocn� nasl�dl� chuti s ko�ennou stopou. |
K�d: 364 | |
Velmi kvalitn�, v�b�rov� t��da, tzv. "ochm��en� vrcholek" - Mao Feng, yunnansk�ho zelen�ho �aje. N�lev, v�te�n�, pom�rn� pln�, vyv�en�, hlad��, ovocn� nasl�dl� chuti s ko�ennou stopou, charakteristickou pro yunnansk� �aje. | 
K�d: 365 | |
V�te�n� t��da zn�m�ho zelen�ho �aje z jarn� sklizn� z oblasti poho�� Wuling. N�lev v�te�n�, pom�rn� pln�, vyv�en�, sv��, sladce zelinkav�, bylinn� a ko�enn� chuti. |
-superior-green-tea.jpg)
K�d: 369 | |
Vynikaj�c� t��da zelen�ho �aje "mraku a mlhy" z oblasti Shimen. | -imperial-white-tea.jpg)
K�d: 371 | |
V�te�n� t��da, v�hradn� tipsov�ho b�l�ho �aje - Bai Hao Yin Zhen (Flowery White Pekoe, Silver Needle) z oblasti Lincang. N�lev vynikaj�c�, pom�rn� pln�, sv��, exoticky ovocn� nasl�dl� chuti, zcela bez sv�ravosti. |
K�d: 375 | |
V�te�n� zelen� ��nsk� �aj "mraku a mlhy" z jarn� sklizn� p�stovan� v oblasti vrcholu Tian Zi. N�lev, v�te�n�, pln� a vyv�en�, komplexn�, sladce zelinkav� ko�enn�, p��jemn� jen nepatrn� sv�rav� chuti. | -superior-green-tea.jpg)
K�d: 376 | |
V�te�n� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje "mraku a mlhy" (Yun Wu) z jarn� sklizn�. N�lev v�te�n�, pln� a vyv�en�, charakteristicky zelinkav�, sladk� chuti s lehce ko�enn�mi t�ny. |
| |
