| |
K�d: 352 | |
V�te�n� ��nsk� tzv. "Budh�v �aj" (Fo Cha) zelen� �aj, poch�zej�c� z posv�tn� budhistick� hory Jiu Hua v provinci Anhui. N�lev vynikaj�c�, vyv�en�, pln� a hladk�, sv��, zelinkav� chuti s nasl�dle bylinn�mi a o�echov�mi t�ny. | 
K�d: 354 | |
V�born� ��nsk� zelen� �aj z oblasti Fuding proslul� v�robou b�l�ch �aj�. Kvalitn� list s pod�lem stejnom�rn� svinut�ch, pom�rn� robustn�ch, tips�, sladce zelinkav� v�n�. | -superior-(raw-puerh).jpg)
K�d: 356 | |
�pi�kov� sv�tl� typ sypan�ho �aje Pu Erh, p�stovan� v proslul� oblasti hory Nan Nuo. N�lev vyv�en�, kv�tov� nasl�dl�, bylinn� chuti s p��jemnou jen lehce sv�ravou dochut�. | .jpg)
K�d: 358 | |
Dostupnost: �aj nen� skladem, term�n dod�n� nepotvrzen Z�kladn� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje, zpracovan�ho japonskou metodou. N�lev p�ekvapiv� v�born�, hladk� a pom�rn� pln�, vyv�en�, sv��, zelinkav� tr�vov� chuti, bez sv�ravosti.  CZ-BIO-002 |
-imperial-green-tea.jpg)
K�d: 360 | |
�pi�kov� t��da zelen� �aj z prvn� jarn� sklizn� v oblasti ostrova Jun Shan. N�lev vynikaj�c�, pln�, vyv�en�, velmi hladk�, zelinkav�, veget�ln� chuti s lehce ko�enn�mi t�ny, t�m�� bez trpkosti. | 
K�d: 362 | |
Kvalitn� t��da, tzv. "ochm��en� vrcholek" - Mao Feng, yunnansk�ho zelen�ho �aje. N�lev, pom�rn� pln�, hutn�j��, lehce ovocn� nasl�dl� chuti s ko�ennou stopou. |
K�d: 365 | |
V�te�n� t��da zn�m�ho zelen�ho �aje z jarn� sklizn� z oblasti poho�� Wuling. N�lev v�te�n�, pom�rn� pln�, vyv�en�, sv��, sladce zelinkav�, bylinn� a ko�enn� chuti. | 
K�d: 370 | |
Vynikaj�c� ��nsk� zelen� �aj, ze slavn�ho vrcholu Tian Mu (Tchien Mu), uveden� na seznamu "50 Slavn�ch �aj� ��ny". N�lev vynikaj�c�, lahodn� a hladk�, kv�tov� ko�enn�, zelinkav� chuti s p��jemn� ho�kosladk�m dozvukem. |
-imperial-white-tea.jpg)
K�d: 371 | |
V�te�n� t��da, v�hradn� tipsov�ho b�l�ho �aje - Bai Hao Yin Zhen (Flowery White Pekoe, Silver Needle) z oblasti Lincang. N�lev vynikaj�c�, pom�rn� pln�, sv��, exoticky ovocn� nasl�dl� chuti, zcela bez sv�ravosti. | 
K�d: 377 | |
Proslaven� zelen� �aj zvan� "Melounov� sem�nka z Lu An" pojmenovan� podle tvaru zpracovan�ch list�. N�lev vynikaj�c�, harmonick�, p��jemn� bylinn�, sladk� chuti s lehoulince natrpkl�mi, ko�en�n�mi t�ny. |
-special-green-tea.jpg)
K�d: 384 | |
V�born� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje "mraku a mlhy" z oblasti proslul�ch �lut�ch hor. N�lev pln�, vyv�en�, kv�tov� bylinn�, m�rn� jakoby pe�en�, p��jemn� lehce ho�kosladk� chuti. | -superior-green-tea.jpg)
K�d: 386 | |
Vynikaj�c� varianta �aje "mraku a mlhy" z proslul�ch �lut�ch hor - Huang Shan v provincii Anhui. N�lev vynikaj�c�, pln�, sv��, sladce bylinn� a tr�vov� zelinkav� chuti jen s nasl�dle ko�enn�mi t�ny. |
K�d: 387 | |
Kvalitn� ��nsk� zelen� �aj. Celistv�, st�edn� dlouh�, pevn� svinut�, voln� zkroucen� list s men��m pod�lem tips�, lehce bylinn�, nasl�dl� v�n�. | -superior-green-tea.jpg)
K�d: 388 | |
�pi�kov� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje z oblasti En �i, tzv. Nefritov� rosa, t� zn�m� jako "��nsk� Gyokuro". N�lev sv��, pln� a hladk�, dob�e vyv�en�, bohat�, kv�tov� ko�enn�, m�rn� tipsov�, p��jemn� lehce ho�kosladk� chuti. |
K�d: 389 | |
Velmi dobr� zelen� �aj z jarn� sklizn�. N�lev pom�rn� pln�, sladce zelinkav� chuti s lehce bylinn�mi a kv�tov�mi t�ny, m�rn� sv�ravou dochut�. | 
K�d: 394 | |
Vrcholn�, ru�n� skl�zen� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje, slavn�ho "B�l�ho �aje z An Ji", z ran� jarn� sklizn�. N�lev mimo��dn�, kv�tov� sladk�, bylinn� a zelinkav� chuti s ko�en�n�mi t�ny. |
| |
