Kategorie: ��nsk� �ajezelen�

Nejvy��� t��da, v�hradn� tipsov�ho b�l�ho �aje - Bai Hao Yin Zhen ovon�n� jasm�nov�m kv�tem.

Dobr� z�kladn� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje ovon�n� kv�tky jasm�nu. N�lev velmi dobr�, lehce p��jemn� natrpkl�, v�razn� jasm�nov� sladk� chuti.

Jasm�nem ovon�n� ��nsk� zelen� tipsov� �aj. Jeden z nejslavn�j��ch z�stupc� ru�n� tvarovan�ch �aj�, zn�m� tak� jako "dra�� o�i", i kdy� vzhled listu l�pe vystihuje p�eklad "podobn� dra��m o��m".

Jedna z neproslaven�j��ch t��d jasm�nov�ho �aje zvan� "Jarn� chm���", vysok� kvalita, harmonick� chu�.

Druh� nejvy��� t��da jasm�nov�ho �aje zvan� "Jarn� V�nek". N�lev v�te�n�, pln�, dob�e vyv�en�, p��jemn� tr�vov� zelinkav� chuti dopln�n� jasm�nov� sladkou slo�kou.

Nejvy��� t��da v�cen�levov�ho zelen�ho jasm�nov�ho �aje v t�to standardov� �ad�, vynikaj�c� kvalita, lahodn� chu�.

Kvalitn� jednon�levov� jasm�nov� zelen� �aj zn�m� tak� jako "Opi�� kr�l". N�lev v�born�, osv�uj�c�, p��jemn� natrpkl�, vyrovnan� chuti zelen�ho �aje a jasm�nu.

�pi�kov� t��da tradi�n�ho b�l�ho �aje - tzv. B�l� Pivo�ka (White Peony) z oblasti Fuding. N�lev vynikaj�c�, lahodn�, vyv�en�, sv�e ovocn�, nasl�dl� chuti s t�ny p�ezr�l�ho ananasu a v�n� tropick�ho ovoce.

Vynikaj�c� t��da yunnansk�ho b�l�ho �aje z jarn� sklizn� zvan�ho "M�si�n� svit", z oblasti Jing Mai. N�lev sv��, lehce ko�en�n� bylinn� chuti s nasl�dl�m n�dechem hru�kov�ho kompotu.

V�te�n� t��da b�l�ho �aje, tzv. "B�l� pivo�ka" (White Peony), z oblasti Zhenghe z m�stn�ho kultivaru Da Bai. N�lev m�rn� tmav��, pom�rn� pln�, nasl�dl�, bylinn� ko�enn� chuti s p��jemn�mi ovocn�mi t�ny.

Slavn� a dobr� t��da tohoto tradi�n�ho zelen�ho �aje.

V�te�n�, v�b�rov� t��da tzv. perlov�ho �aje - zhu cha, z oblasti En Shi. N�lev typick�ho, tmav��ho charakteru, siln�, dosti pln�, vyv�en�, ho�koladk� chuti s ovocn�mi t�ny �vestek.

V�born� t��da slavn�ho tzv. perlov�ho �aje - zhu cha z provincie Zhejiang. N�lev, pln�, vyv�en�, lehce kv�tov� nasl�dl�, p��jemn� charakteristicky sv�rav�, v�te�n� chuti.

Kvalitn� t��da tohoto slavn�ho druhu �aje p�ekvapiv� sv�� chuti. N�lev velmi dobr�, pom�rn� pln�, kv�tov� nasl�dl�, p��jemn� lehce natrpkl�, decentn� zelinkav� chuti.

Dobr� t��da slavn�ho �aje Chun mee (tzv. Vz�cn� obo��) pojmenovan�ho podle tvaru zpracovan�ch list�. N�lev lehce nasl�dl�, pom�rn� pln�, p��jemn� natrpkl�, sv�e bylinn� chuti.

Z�kladn� t��da zelen�ho �aje Chun mee. �lutozelen� n�lev lehce nasl�dl�, pom�rn� pln�, lehce natrpkl�, v dozvuku lehce sv�rav� chuti.

Kvalitn� ��nsk� zelen� �aj. Celistv�, del��, voln� zkroucen�, do jehli�ek svinut� list s pod�lem tips�.

Vynikaj�c�, v�b�rov� t��da, atypick� dlouholist� varianta slavn�ho �aje Chun mee z provincie Hunan. N�lev v�born�, pln�, vyv�en�, lehce kv�tov� nasl�dl�, sv�e zelinkav�, p��jemn� charakteristicky sv�rav�, v�te�n� chuti.

Vrcholov�, ru�ne skl�zen� t��da slavn�ho, ne-li nejslavn�j��ho ��nsk�ho zelen�ho �aje Lung Ching (Dra�� studna). N�lev vyv�en�, kv�tov� zelinkav�, m�rn� ovocn� nasl�dl� chuti s typicky o�echov�mi a ka�tanov�mi t�ny.

V�te�n� t��da slavn�ho �aje Lung Ching z oblasti "jezera Tis�ce ostrov�". N�lev v�te�n�, sv�� , m�rn� leh��, kv�tov� zelinkav�, nasl�dl� chuti s m�rn�ji o�echov�mi t�ny.

V�te�n� st�edn� t��da proslaven�ho zelen�ho �aje. N�lev v�te�n�, vyv�en�, sv��, tr�vov� nasl�dl�, zelinkav� chuti s lehkou o�echov�m dozvukem.

V�te�n� t��da slavn�ho zelen�ho �aje Lung Ching (Dra�� studna). P�stovan� v oblasti Z�padn�ho jezera - XI HU v provincii Zhejiang.

Vynikja�c� t��da proslul�ho zelen�ho �aje, pojmenovan� dle jednoho z nejslavn�j��ch �ajov�ch m�st, Lv�ho vrcholu (Shifeng), v oblasti Z�padn�ho jezera - Xi Hu. N�lev pln�, zelinkav� kv�tov� chuti s v�razn�mi tipsov� o��kov�mi a� pe�en�mi t�ny.

V�te�n� t��da slavn�ho zelen�ho �aje, tzv. "Opi�� n��eln�k z Tchai Pching". N�lev m�rn� leh��, sv��, p��jemn� tr�vov� nasl�dl� chuti s lehk�m aroma orchidej� a exotick�ch kv�t�.

Prvot��dn� ��nsk� zelen� �aj velmi obl�ben� pro svou vynikaj�c� kvalitu, efektn� vzhled a charakteristicky orchidejov� aroma.