Kategorie: ��nsk� �ajezelen�

N�lev vynikaj�c�, harmonick�, p��jemn� kv�tov� zelen�, charakteristicky jasm�nov� sladk� chuti (jasm�n p�sob� dle tradi�n�ch b�d�n� zklid�uj�c�m a uvol�uj�c�m ��inkem).

Dlouh�, dr�tkovit� svinut�, celistv� list s vy���m pod�lem tips�. N�lev velmi dobr�, pln�, vyv�en�, zelinkav�, sladce tipsov� chuti s lehce ovocn�mi t�ny.

N�lev vynikaj�c�, harmonick�, p��jemn� kv�tov� zelen�, charakteristicky jasm�nov� sladk� chuti (jasm�n p�sob� dle tradi�n�ch b�d�n� zklid�uj�c�m a uvol�uj�c�m ��inkem).

List prvot��dn� kvality zpracovan� do typick�ho ploch�ho tvaru. N�lev kv�tov� zelinkav�, m�rn� ovocn� nasl�dl� chuti s typicky o�echov�mi �i ka�tanov�mi t�ny.

Z�kladn� t��da zelen�ho �aje Chun mee. �lutozelen� n�lev lehce nasl�dl�, pom�rn� pln�, lehce natrpkl�, v dozvuku lehce sv�rav� chuti.

Kvalitn� t��da tohoto slavn�ho druhu �aje p�ekvapiv� sv�� chuti. N�lev velmi dobr�, pom�rn� pln�, kv�tov� nasl�dl�, p��jemn� lehce natrpkl�, decentn� zelinkav� chuti.

V�born� t��da slavn�ho tzv. perlov�ho �aje - zhu cha z provincie Zhejiang. N�lev, pln�, vyv�en�, lehce kv�tov� nasl�dl�, p��jemn� charakteristicky sv�rav�, v�te�n� chuti.

Dobr� t��da slavn�ho �aje Chun mee (tzv. Vz�cn� obo��) pojmenovan�ho podle tvaru zpracovan�ch list�. N�lev lehce nasl�dl�, pom�rn� pln�, p��jemn� natrpkl�, sv�e bylinn� chuti.

Dobr� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje z oblasti Lincang. N�lev pom�rn� vyv�en�, nasl�dl�, zelinkav� ko�enn�, p��jemn� sv�rav� chuti.

Kvalitn� ��nsk� zelen� �aj. Celistv�, st�edn� dlouh�, pevn� svinut�, voln� zkroucen� list s men��m pod�lem tips�, lehce bylinn�, nasl�dl� v�n�.

Slavn� a dobr� t��da tohoto tradi�n�ho zelen�ho �aje.

Dobr� z�kladn� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje ovon�n� kv�tky jasm�nu. N�lev velmi dobr�, lehce p��jemn� natrpkl�, v�razn� jasm�nov� sladk� chuti.

Vynikaj�c�, v�b�rov� t��da, atypick� dlouholist� varianta slavn�ho �aje Chun mee z provincie Hunan. N�lev v�born�, pln�, vyv�en�, lehce kv�tov� nasl�dl�, sv�e zelinkav�, p��jemn� charakteristicky sv�rav�, v�te�n� chuti.

V�te�n�, v�b�rov� t��da tzv. perlov�ho �aje - zhu cha, z oblasti En Shi. N�lev typick�ho, tmav��ho charakteru, siln�, dosti pln�, vyv�en�, ho�koladk� chuti s ovocn�mi t�ny �vestek.

Z�kladn� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje, zpracovan�ho japonskou metodou. N�lev p�ekvapiv� v�born�, hladk� a pom�rn� pln�, vyv�en�, sv��, zelinkav� tr�vov� chuti, bez sv�ravosti.

Kvalitn� jednon�levov� jasm�nov� zelen� �aj zn�m� tak� jako "Opi�� kr�l". N�lev v�born�, osv�uj�c�, p��jemn� natrpkl�, vyrovnan� chuti zelen�ho �aje a jasm�nu.

Kvalitn� t��da, tzv. "ochm��en� vrcholek" - Mao Feng, yunnansk�ho zelen�ho �aje. N�lev, pom�rn� pln�, hutn�j��, lehce ovocn� nasl�dl� chuti s ko�ennou stopou.

Kvalitn� ��nsk� zelen� �aj. Celistv�, del��, voln� zkroucen�, do jehli�ek svinut� list s pod�lem tips�.

Vynikaj�c� t��da jasm�nov�ho �aje, delik�tn� chut�. N�lev vynikaj�c� kv�tov�, v�razn�ji zelinkav� chuti dopln�n� o jasm�novou slo�ku, velmi osv�uj�c�.

Druh� nejvy��� t��da jasm�nov�ho �aje zvan� "Jarn� V�nek". N�lev v�te�n�, pln�, dob�e vyv�en�, p��jemn� tr�vov� zelinkav� chuti dopln�n� jasm�nov� sladkou slo�kou.

Velmi kvalitn�, v�b�rov� t��da, tzv. "ochm��en� vrcholek" - Mao Feng, yunnansk�ho zelen�ho �aje. N�lev, v�te�n�, pom�rn� pln�, vyv�en�, hlad��, ovocn� nasl�dl� chuti s ko�ennou stopou, charakteristickou pro yunnansk� �aje.

V�born� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje "mraku a mlhy" z oblasti proslul�ch �lut�ch hor. N�lev pln�, vyv�en�, kv�tov� bylinn�, m�rn� jakoby pe�en�, p��jemn� lehce ho�kosladk� chuti.

Jedna z neproslaven�j��ch t��d jasm�nov�ho �aje zvan� "Jarn� chm���", vysok� kvalita, harmonick� chu�.

Nejvy��� t��da v�cen�levov�ho zelen�ho jasm�nov�ho �aje v t�to standardov� �ad�, vynikaj�c� kvalita, lahodn� chu�.

V�te�n� t��da b�l�ho �aje, tzv. "B�l� pivo�ka" (White Peony), z oblasti Zhenghe z m�stn�ho kultivaru Da Bai. N�lev m�rn� tmav��, pom�rn� pln�, nasl�dl�, bylinn� ko�enn� chuti s p��jemn�mi ovocn�mi t�ny.