Darjeeling

�erné �aje tvo�í drtivou v�tšinu místní produkce. Jsou zpracovávány tak, aby v listu z�stal ur�itý podíl zelených a sv�tle hn�dých (polozelených) �ajinek, co� je hlavní p�í�inou zcela nezam�nitelného charakteru t�chto �aj�.

�erné �aje pocházející z první sklizn� standardn� obsahují zelených �ajinek nejvíce (n�kdy mohou tvo�it v listu dokonce v�tšinu) a práv� slo�ky chuti pocházející z mladých, drobných, zelených lístk� jsou v nálevu nejvíce cen�ny. Také podíl tips�, které obvykle bývají velmi drobné, by m�l být pom�rn� velký. Chu? nálevu bývá vyvá�ená, velmi sv�í a �ivá, obvykle s kv�tovými a nasládlými tóny a tipsov� prachovým aroma. Zejména u �aj� z první sklizn� bývají zna�né rozdíly mezi produkcí vysokohorských a ní�e polo�ených plantá�í.

�erné �aje pocházející ze sklizn� druhé jsou charakteristické vyšším podílem tmavších �ajinek, které také bývají ve srovnání s první sklizní o n�co v�tší. Zelených �ajinek je v listu naopak mén� a mívají tmavší barvu. Také tipsy bývají mohutn�jší a delší, �asto siln�ji ochmý�ené. Barva nálevu bývá hlubší a tmavší, chu? vyzrálejší a usedlejší, s výrazným podílem chutí tmavších lístk�, obvykle se sladce kv�tovými, n�kdy muškátovými (tzv. muscatel), nebo ovocnými, mén� �asto s medovými tóny, s tipsov� prachovým, pop�ípad� lehce bylinným aroma.

Zelené �aje obvykle nedosahují prvot�ídní kvality listu (samoz�ejm� i zde se najdou výjimky), chu? nálevu bývá nasládlá, n�kdy s kv�tovými �i bylinnými tóny, p�íjemn� natrpklá a velmi sv�í, charakteristické je tzv. kovové aroma. Polozelené darjeelingské �aje jsou také v�tšinou produkovány z první sklizn�, obvykle z delších, vysoce kvalitních lístk�. V�tšina darjeelingských oolong� se zpracovává tchajwanskou metodou a svým vzhledem tchajwanské tmavé oolongy také velmi p�ipomíná. V chuti nálevu se snoubí charakteristické chuti prvot�ídních darjeelingských prvních sklizní s chut�mi tchajwanského oolongu, jde o raritní a obvykle ve velmi omezeném mno�ství produkovaný �aj. Bílé darjeelingské �aje, produkované obvykle z druhé sklizn� a nesoucí ozna�ení jménem zahrady s p�ídomkem Silver Tips, jsou málo dostupnou �ajovou raritou.

Assam
Assámské �erné �aje tvo�í drtivou v�tšinu místní produkce. Tyto �aje si získaly celosv�tovou oblibu zejména svou velmi výraznou, plnou, lehce natrpklou, kv�tov� nasládlou chutí s charakteristickým, lehce zemitým a �asto té� nepatrn� kou�ovým aroma. V Evrop� se stalo zvykem popíjet tyto �aje pro jejich siln� povzbudivý ú�inek zejména ráno, �asto s mlékem, které neutralizuje typickou natrpklou chu?. Lze se té� setkat s assámskými �aji z �asné jarní sklizn� zpracovávanými darjeelingskou metodou, jejich� vzhled, kvalita i charakter také skute�n� ní�inné darjeelingské �aje p�ipomínají. Zelené assámské �aje jsou svým charakterem podobné zeleným �aj�m darjeelingským. Pro jejich produkci se obvykle pou�ívají lístky st�ední kvality a obecn� lze �íci, �e assámské zelené �aje nedosahují kvalit assámských �aj� �erných. Chu? nálevu je sv�í, p�íjemn� natrpklá, lehce nasládlá, charakteristické je silné, tzv. kovové aroma.

Nilgiri
V jihoindickém poho�í Nilgiri se produkuje tém�� výhradn� �erný �aj, který se v drtivé v�tšin� zpracovává tzv. cejlonskou metodou. Tyto �aje obvykle dosahují kvalitativní úrovn� st�edních t�íd cejlonských �erných �aj� a také chu?ový charakter nálevu je cejlonskému �ernému �aji velmi podobný. Jde v�tšinou o lehce svíravou a� p�íjemn� natrpklou, mírn� kv�tovou chu?, �asto s ovocnými tóny a charkteristickým aroma cejlonských �erných �aj�.Vzácn�ji se lze setkat s jihoindickými �aji zpracovanými metodou darjeelingskou, které však darjeelingský �i sikkimský �aj p�ipomínají pouze dosti vzdálen�. V posledních letech se za�aly ve v�tší mí�e objevovat té� jihoindické �aje zelené, dosahující velmi dobré kvality a svým charakterem se dosti lišící od ostatních indických zelených �aj�.

Nepál
V Nepálu se produkuje v�tšinou vysokohorský �erný �aj zpracovávaný darjelingskou metodou, jeho� špi�kové t�ídy svým vzhledem, kvalitou i chu?ovým charakterem p�ipomínají výte�né první �i druhé sklizn� z blízkého Darjeelingu. Obvykle jde o �aje harmonické chuti �asto se sladce kv�tovými nebo ovocnými, mén� �asto s medovými tóny, s tipsov� prachovým, pop�ípad� lehce bylinným aroma. Spíše pro domácí trh se produkují zelené a zelené jasmínem ovon�né �aje, jejich� kvalita je obvykle nízká a chu? výrazn� natrpklá a hrubá.