| |
K�d: 240 | |
V�born� �aj z pozdn� jarn� sklizn� v�b�rov� kvality, p�stovan� v okrese Fengqing. N�lev v�te�n�, pln�, vyv�en�, sv��, sladce bylinn� chuti s lehce medov�mi t�ny. | 
K�d: 252 | |
Lehce atypick�, av�ak naprosto vynikaj�c� t��da �aje Keemun z jarn� sklizn�. N�lev sv��, v�te�n�, vyv�en�, ho�kosladk� chuti s aroma ho�k� �okol�dy a lehce mandlov�mi t�ny. | .jpg)
K�d: 253 | |
Vynikaj�c�, lehce atypick�, dlouholist�, obl�ben� t��da �aje Keemun. N�lev v�te�n�, vyv�en�, pln�, charakteristick�, sv�e nasl�dl� chuti s aroma ho�k� �okol�dy a m�rn� kv�tov�mi t�ny. | 
K�d: 352 | |
V�te�n� ��nsk� tzv. "Budh�v �aj" (Fo Cha) zelen� �aj, poch�zej�c� z posv�tn� budhistick� hory Jiu Hua v provinci Anhui. N�lev vynikaj�c�, vyv�en�, pln� a hladk�, sv��, zelinkav� chuti s nasl�dle bylinn�mi a o�echov�mi t�ny. |
K�d: 362 | |
Kvalitn� t��da, tzv. "ochm��en� vrcholek" - Mao Feng, yunnansk�ho zelen�ho �aje. N�lev, pom�rn� pln�, hutn�j��, lehce ovocn� nasl�dl� chuti s ko�ennou stopou. | 
K�d: 364 | |
Velmi kvalitn�, v�b�rov� t��da, tzv. "ochm��en� vrcholek" - Mao Feng, yunnansk�ho zelen�ho �aje. N�lev, v�te�n�, pom�rn� pln�, vyv�en�, hlad��, ovocn� nasl�dl� chuti s ko�ennou stopou, charakteristickou pro yunnansk� �aje. |
K�d: 397 | |
V�te�n� t��da slavn�ho zelen�ho �aje z proslul�ch �lut�ch hor. N�lev v�te�n�, leh��, vyv�en�, velmi lahodn� sv�� zelinkav� chuti se sladce kv�tov�mi t�ny t�m�� bez trpkosti. | 
K�d: 398 | |
Vynikaj�c� t��da �lut�ho �aje, z prvn� jarn� sklizn�. N�lev v�te�n�, pln�, sv��, p��jemn� tr�vov� ko�enn� chuti s kv�tov�mi t�ny a typickou lehkou sv�ravost�. |
.jpg)
K�d: 403 | |
V�born� t��da b�l�hoho �aje zpracovan�ho jako Pu Erh z oblasti poho�� Feng. N�lev pom�rn� pln�, vyv�en�, kv�tov� nasl�dl� chuti s tmav��mi bylinn�mi t�ny. | |
| |
