| |
K�d: 302 | |
V�te�n� st�edn� t��da proslaven�ho zelen�ho �aje. N�lev v�te�n�, vyv�en�, sv��, tr�vov� nasl�dl�, zelinkav� chuti s lehkou o�echov�m dozvukem. | 
K�d: 304 | |
Vynikja�c� t��da proslul�ho zelen�ho �aje, pojmenovan� dle jednoho z nejslavn�j��ch �ajov�ch m�st, Lv�ho vrcholu (Shifeng), v oblasti Z�padn�ho jezera - Xi Hu. N�lev pln�, zelinkav� kv�tov� chuti s v�razn�mi tipsov� o��kov�mi a� pe�en�mi t�ny. | 
K�d: 301 | |
V�te�n� t��da slavn�ho �aje Lung Ching z oblasti "jezera Tis�ce ostrov�". N�lev v�te�n�, sv�� , m�rn� leh��, kv�tov� zelinkav�, nasl�dl� chuti s m�rn�ji o�echov�mi t�ny. | 
K�d: 317 | |
Vynikaj�c� zelen� �aj, nejvy��� produkovan� t��da tzv. "perlov�ho" �aje Gunpowder. N�lev velmi sv��, harmonick�, zelinkav� bylinn�, sladk� chuti s lehoulince ko�en�n�mi t�ny. |
-lung-ching-imperial-green-tea.jpg)
K�d: 300 | |
Vrcholov�, ru�ne skl�zen� t��da slavn�ho, ne-li nejslavn�j��ho ��nsk�ho zelen�ho �aje Lung Ching (Dra�� studna). N�lev vyv�en�, kv�tov� zelinkav�, m�rn� ovocn� nasl�dl� chuti s typicky o�echov�mi a ka�tanov�mi t�ny. | -lung-ching-superior-green-tea.jpg)
K�d: 303 | |
V�te�n� t��da slavn�ho zelen�ho �aje Lung Ching (Dra�� studna). P�stovan� v oblasti Z�padn�ho jezera - XI HU v provincii Zhejiang. |
K�d: 309 | |
Kvalitn� t��da slavn�ho ��nsk�ho zelen�ho �aje, n�lev charakteristick� chuti,tr�vov� sladk� chuti s p��jemn� naho�kl�m o�echov�m aroma. | -special-green-tea.jpg)
K�d: 292 | |
V�born� t��da slavn�ho tzv. perlov�ho �aje - zhu cha z provincie Zhejiang. N�lev, pln�, vyv�en�, lehce kv�tov� nasl�dl�, p��jemn� charakteristicky sv�rav�, v�te�n� chuti. |
K�d: 396 | |
V�te�n� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje, slavn�ho "B�l�ho �aje z An Ji", z jarn� sklizn� v okrese An Ji. Naprosto vynikaj�c� n�lev hladk�, kv�tov� sladk�, bylinn� a zelinkav� chuti s ko�en�n�mi t�ny. | 
K�d: 394 | |
Vrcholn�, ru�n� skl�zen� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje, slavn�ho "B�l�ho �aje z An Ji", z ran� jarn� sklizn�. N�lev mimo��dn�, kv�tov� sladk�, bylinn� a zelinkav� chuti s ko�en�n�mi t�ny. |
K�d: 293 | |
Kvalitn� t��da tohoto slavn�ho druhu �aje p�ekvapiv� sv�� chuti. N�lev velmi dobr�, pom�rn� pln�, kv�tov� nasl�dl�, p��jemn� lehce natrpkl�, decentn� zelinkav� chuti. | -superior-(raw-puerh).jpg)
K�d: 356 | |
�pi�kov� sv�tl� typ sypan�ho �aje Pu Erh, p�stovan� v proslul� oblasti hory Nan Nuo. N�lev vyv�en�, kv�tov� nasl�dl�, bylinn� chuti s p��jemnou jen lehce sv�ravou dochut�. |
-superior-white-tea.jpg)
K�d: 280 | |
Vynikaj�c� t��da yunnansk�ho b�l�ho �aje z jarn� sklizn� zvan�ho "M�si�n� svit", z oblasti Jing Mai. N�lev sv��, lehce ko�en�n� bylinn� chuti s nasl�dl�m n�dechem hru�kov�ho kompotu. | 
K�d: 364 | |
Velmi kvalitn�, v�b�rov� t��da, tzv. "ochm��en� vrcholek" - Mao Feng, yunnansk�ho zelen�ho �aje. N�lev, v�te�n�, pom�rn� pln�, vyv�en�, hlad��, ovocn� nasl�dl� chuti s ko�ennou stopou, charakteristickou pro yunnansk� �aje. |
K�d: 362 | |
Kvalitn� t��da, tzv. "ochm��en� vrcholek" - Mao Feng, yunnansk�ho zelen�ho �aje. N�lev, pom�rn� pln�, hutn�j��, lehce ovocn� nasl�dl� chuti s ko�ennou stopou. | 
K�d: 308 | |
Dobr� t��da ��nsk�ho zelen�ho �aje z oblasti Lincang. N�lev pom�rn� vyv�en�, nasl�dl�, zelinkav� ko�enn�, p��jemn� sv�rav� chuti. |
| |
