Obchodn� podm�nky Registrace Novinky V�hodn� n�kup Kontakty

Vyhled�v�n�

Na�e nab�dka

Podpora, informace

IndieIndie je jednou z nejproslaven�jších �ajových oblastí, zejména pokud se týká prvot�ídního �erného �aje. Podle n�kterých teorií je dokonce pova�ována za domovinu �ajovníku, proto�e antropologické a archeologické pr�zkumy prokázaly, �e p�vodní obyvatelé Indie pojídali listy �ajovníku jako zeleninu. Nejvýznamn�jšími �ajovými oblastmi indického subkontinentu jsou Darjeeling, Assám, Nilgiri, Sikkim, Nepál, Terai, Dooars a Bangladéš.


Darjeeling
je proslavená horská a� vysokohorská oblast na severu Indie se zhruba stovkou �ajových zahrad, z nich� se v�tšina nachází v jedné z t�chto sedmi nejv�tších �ajových oblastí - East Walley of Darjeeling, West Walley of Darjeeling, Kurseong North Walley, Kurseong South Walley, Mirik, Rungbong a Teesta. Nadmo�ská výška jednotlivých zahrad kolísá mezi 400 a 2.500 metry nad mo�em, p�i�em� nejvíce cen�nými �aji jsou zde �aje vysokohorské. Klimatické i p�dní podmínky jsou v této oblasti velice p�íznivé pro produkci vysoce kvalitních �aj�, vzhledem k drsnému vysokohorskému podnebí dor�stají lístky dostate�n� dlouho, �ím� je zaru�en optimální podíl chemických látek d�le�itých pro chu? a aroma �aje, ale také pro jeho zdravotní prosp�šnost. Sklízí se výhradn� ru�n�, obvykle jen �ty�ikrát do roka. Vzhledem k rozdílným klimatickým podmínkám, p�i nich� lístky pro jednotlivé sklizn� dor�staly, má �aj z ka�dé sklizn� sv�j jedine�ný a nezam�nitelný charakter.

První sklize� (first flush), v literatu�e �ast�ji uvád�ná jako Easter Flush, probíhá v b�eznu a dubnu, kdy po dlouhém období vegeta�ního klidu raší první, velmi jemné a k�ehké lístky. Z této sklizn� se produkují velice cen�né, vysoce kvalitní �aje, �asto s velkým podílem zelených lístk� a tips�, poskytující sv�í a jasný nálev velmi �ivého chu?ového charakteru.

Druhá sklize� (second flush), v literatu�e nej�ast�ji ozna�ovaná jako Spring Flush, probíhá od kv�tna do �ervna a poskytuje takté� velmi cen�né, vysoce kvalitní �aje, které se od sklizn� jarní liší obvykle vyšším podílem tmavších lístk�, hlubší barvou nálevu, ale zejména chu?ovým charakterem, který je jakoby usedlejší, typické jsou jemné ovocné tóny a také chu?, která tuto sklize� u�inila ve sv�t� �aje skute�ným pojmem, tzv. muscatel.

V dob� monzun� a t�sn� po jejím skon�ení, tj. od konce �ervna do srpna, probíhá sklize� t�etí, její� ozna�ení v literatu�e není zcela jednotné, objevují se dva základní názvy - Monsoon nebo Summer Flush. �aje z této sklizn� dosahují prvot�ídních kvalit srovnatelných s p�edchozími dv�ma sklizn�mi spíše vzácn�, obvykle se pou�ívají do darjeelingských sm�sí.

Na p�elomu zá�í a �íjna pak probíhá poslední sklize� roku, ozna�ovaná jako podzimní (autumnal), z ní� se produkují spíše standardní �aje ur�ené zejména pro p�ípravu sm�sí.

Drtivou v�tšinu produkce darjeelingských �ajových zahrad tvo�í �aje �erné, které však vzhledem ke specifickému zp�sobu zpracování sklizených lístk� rozhodn� nelze ztoto�nit s �ernými �aji assámského �i cejlonského typu, obvyklou praxí v�tšiny zahrad se ji� také stala produkce �aj� zelených, zpracovávaných japonskou metodou (propa�ováním). Spíše vzácn�ji se lze setkat s darjeelingskými �aji polozelenými (nej�ast�ji tchajwanského typu) a v poslední dob� n�které zahrady experimentují s produkcí vysoce kvalitních �aj� bílých.

Assam
Assamje rozlehlá ní�inná oblast rozkládající se na rozloze 190.000 hektar� po obou b�ezích �eky Brahmaputry zhruba 200 kilometr� jihovýchodn� od hranic Darjeelingu, p�i hranicích s �ínou. Jde o nejv�tší �ajovou oblast sv�ta produkující pr�m�rn� 266.000 tun �aje ro�n�, p�i�em� �ajový pr�mysl v této oblasti zam�stnává plných 15% obyvatelstva. V�tšina z více ne� 700 �ajových zahrad Assámu se nachází v Brahmaputra Valley nebo Surma Valley, ostatní jsou rozesety do menších �ajových oblastí Lakhimpur, Sibsagar, Darrang, Nowgong a Cachar District. P�dní i klimatické podmínky jsou pro p�stování �ajovníku velmi p�íhodné zejména v období monzunových deš?�, kdy lístky dor�stají velmi rychle a sklízí se v krátkých intervalech a� 75% celoro�ní produkce �aje. Sklízí se ru�n� ve �ty�ech skliz�ových obdobích. První sklize� probíhá po ukon�ení vegeta�ního klidu ke�� od konce b�ezna a� do za�átku �ervna. Z první sklizn� se produkují vysoce kvalitní �aje velmi specifického chu?ového charakteru, zcela odlišného od �aj� ze sklizn� druhé. Od konce �ervna do první poloviny srpna probíhá sklize� druhá. �aje produkované z této sklizn� jsou nejvíce cen�ny jak pro svou kvalitu, tak pro sv�j chu?ový charakter a aroma typické pro assámské �aje. T�etí sklize� probíhá v pr�b�hu období deš?�, tj. od srpna do zá�í, a jde o sklize� vícenásobnou. Vzhledem k p�íznivým teplotám a vysoké vlhkosti v tomto období dor�stají lístky velice rychle, co� má za následek velké kvantum sklizeného �aje, jeho� kvalita však vzhledem k nízkému podílu pro chu? a aroma d�le�itých chemických látek v listu není p�íliš vysoká. Proto se �aje produkované z této sklizn� pou�ívají zejména do sm�sí, �i zpracované metodou CTC do nálevových sá�k�. Poslední sklize� roku probíhá na podzim, nej�ast�ji od konce zá�í do první poloviny listopadu, kdy v relativn� suchém a chladném po�así dor�stají lístky pomaleji, tak�e se �aje z této sklizn� svou kvalitou i chutí blí�í �aj�m ze sklizn� druhé. Drtivou v�tšinu produkce assámských �ajových zahrad tvo�í �erné �aje, pom�rn� b�n� se lze setkat i s �aji zelenými.

Nilgiri
je hornatá oblast ve stát� Tamil Nandu na jihovýchod� Indie ohrani�ená �ekou Noyar na jedné a poho�ím Palni na druhé stran�. Samo jméno Nilgiri pochází z tamilštiny a v p�ekladu znamená Modré hory. Svou ro�ní produkcí okolo 100.000 tun �aje (25% indické produkce) se �adí na druhé místo mezi indickými �ajovými producenty. Klimatické podmínky jsou velmi p�íhodné, srá�ky jsou pom�rn� stejnom�rn� rozprost�eny do celého roku, p�dy jsou pro r�st �ajovníku takté� velmi p�íznivé. �ajové zahrady se rozkládají v nadmo�ské výšce od 30 do 2.300 metr� (v�tšinou však od 1.700 do 2.300 metr�), p�i�em� vysokohorské �aje jsou pova�ovány za vysoce kvalitní, �aje ze st�edních a ni�ších poloh bývají v�tšinou zpracovávány cejlonskou metodou �i metodou CTC a bývají pou�ívány v�tšinou do sm�sí. Vzhledem k tém�� ideálním klimatickým podmínkám a rovnom�rným srá�kám se sklízí prakticky celoro�n� (mimo období vegeta�ního klidu), zejména ve vysokohorských polohách v dostate�n� dlouhých �asových intervalech, umo��ujících produkci vysoce kvalitních �aj�. Produkuje se tém�� výhradn� �erný �aj, p�i�em� n�které vysokohorské �aje jsou zpracovávány po vzoru vysokohorských �aj� darjeelingských, s jinými �aji se lze setkat jen velmi vzácn�.

Nepál
je vysoce cen�ná vysokohorská �ajová oblast p�i severovýchodní hranici Darjeelingu s 58 �ajovými zahradami, rozkládajícími se v nadmo�ské výšce p�es 1.000 metr�, produkujícími zhruba 500 tun �aje ro�n�. Geografické podmínky jsou stejn� jako podmínky klimatické a p�dní velmi podobné sousední darjeelingské oblasti, tj. velice vhodné pro produkci prvot�ídních vysokohorských �aj�. Sklízí se stejn� jako v Darjeelingu �ty�ikrát ro�n�. První sklize� (first flush), probíhá v dubnu a kv�tnu, kdy po období vegeta�ního klidu raší první lístky. Z této sklizn� se produkují velice cen�né, vysoce kvalitní �aje, �asto s velkým podílem zelených lístk� a tips�. Druhá sklize� (second flush), probíhá od �ervna do �ervence a poskytuje prvot�ídní �aje, které se od sklizn� jarní liší obvykle vyšším podílem tmavších lístk�, hlubší barvou nálevu, ale zejména chu?ovým charakterem, který je jakoby usedlejší, typické jsou jemné ovocné tóny, svým charakterem p�ipomíná druhé sklizn� z Darjeelingu. Od konce �ervence do srpna probíhá sklize� t�etí. �aje z této sklizn� dosahují prvot�ídních kvalit srovnatelných s p�edchozími dv�ma sklizn�mi spíše vzácn�, obvykle se pou�ívají do nepálských blend�. Na p�elomu zá�í a �íjna pak probíhá poslední sklize� roku, ozna�ovaná jako podzimní, z ní� se produkují spíše standardní, tmavší �aje, ur�ené zejména pro p�ípravu sm�sí. Produkuje se zejména vysokohorský �erný �aj zpracovávaný darjeelingskou metodou, objevují se však i �aje zelené a jasmínové.

Dooars
je malá, ní�inná �ajová oblast Indie rozkládající se západn� od Assamu a ji�n� od Darjeelingu. Klimatické podmínky jsou zde prakticky toto�né s assámskou oblastí, dokonce i období deš?� p�ichází do obou oblastí sou�asn�, a také pr�b�h sklizní je zde tém�� shodný, tj. sklízí se �ty�ikrát ro�n� od b�ezna do listopadu, v�tšina produkce však pochází ze t�etí sklizn� probíhající v období monzun�. Produkuje se tém�� výhradn� �erný �aj, obvykle zpracovávaný orthodoxní metodou �i metodou CTC, který se obvykle pou�ívá do sm�sí. Lepší t�ídy �erného �aje z této oblasti poskytují nálev podobné síly a charakteru jako dobré �aje assámské, od nich� se však liší specifickým a naprosto charakteristickým aroma.

Terai
je malá �ajová oblast Indie, rozkládající se na úpatí Himaláje, západn� od Dooars a ji�n� od Darjeelingu. Klimatické podmínky jsou zde podobné jako v Assámu, srá�ky jsou však rozvrstveny rovnom�rn�ji a podnebí je vlh�í. Sklízí se od b�ezna do listopadu, nejvíce pak b�hem období deš?�. Za nejkvalitn�jší bývá pova�ován �aj z první sklizn�, poskytující sv�tlý nálev zcela charakteristické, ko�en�né chuti a výrazného aroma. Produkuje se tém�� výhradn� �erný �aj.

Sikkim
je rozlohou nevelké, kdysi samostatné kní�ectví nyní pat�ící Indii, rozkládající se ve vysokohorských polohách blízko hranic Darjeelingu. Geografické i klimatické podmínky jsou zde prakticky shodné s oblastí Darjeelingu, stejn� jako ro�ní pr�b�h sklizn�. V sou�asné dob� v Sikkimu produkuje jediná �ajová zahrada, nesoucí jméno Temi , která proslula vysoce kvalitním vysokohorským, výhradn� �erným �ajem darjeelingského typu.

Bangladéš
se nachází p�i východní hranici Indie a s ro�ní produkcí okolo 55.000 tun p�evá�n� �erného �aje se �adí mezi menší a� st�ední producenty. Klimatické podmínky jsou zde pro p�stování �aje pom�rn� velmi p�íznivé. Sklizn� probíhají od dubna do listopadu, nejlepší �aje, které jako jediné mohou dosahovat i listových t�íd, však pocházejí ze sklizn� probíhající na p�elomu kv�tna a �ervna. V�tšina produkce je zpracovávána metodou CTC do t�íd dust

Va�e objedn�vka

ko��k je pr�zdn�
P�i objedn�vce nad 900 K� dopravn� zdarma
P�i objedn�vce nad 1000 K�
1 vzorek zdarma
P�i objedn�vce nad 1500 K�
3 vzorky zdarma nebo sleva 5%
Za ka�d�ch dal��ch 500 K�
1 vzorek zdarma
Vzorky zdarma a slevu na objedn�vku nelze kombinovat.

P�ihl�en�

p�ihl�en� u�ivatele
zapomenut� heslo

Cen�k ke sta�en�

Doporu�ujeme

Zobrazit kategorii
doporu�ujeme