Jihovýchodní Asie pat�í mezi nejrychleji se rozvíjející �ajové oblasti. Nejvýznamn�jšími místními producenty jsou Indonésie a Vietnam, vysoce kvalitní �aje, ur�ené však výhradn� pro domácí trh a tudí� na západ� zcela neznámé, se produkují v Burm� a Thajsku, malé mno�ství nep�íliš kvalitního �erného �aje se produkuje také v Malajsii.

Indonésie
souostroví táhnoucí se mezi Malajsií a Papuou - Novou Guineou, produkuje �aj v tropickém a vlhkém podnebí vysoko polo�ených oblastí ostrov� Jáva a Sumatra, p�evá�n� na p�dách vulkanického p�vodu. Na obou ostrovech se sklízí celoro�n�, na Sumat�e jsou srá�kové úhrny b�hem roku rovnom�rné a �aj má proto tak�ka konstantní kvalitu, Jáva má podnebí nevyrovnané, od �ervence do zá�í je zde velmi sucho, �ajové lístky tak rostou mnohem pomaleji ne� v jiných obdobích roku a �aj produkovaný z této sklizn� se svým charakterem dosti liší od �aj� produkovaných v m�sících s pravidelnými dešti. Produkuje se zde v nejv�tší mí�e �erný �aj, lze se však setkat té� s �aji zelenými a polozelenými.

Vietnam
nacházející se p�i ji�ní hranici �ínské provincie Yunnan, zaznamenal v posledních letech obrovskou expanzi místního �ajového pr�myslu. �ajovník se p�stuje v horských a vysokohorských oblastech provincie Thái Nguyen severn� od Hanoje, v centrální vyso�in� a v omezené mí�e také na jihu zem�. Nejkvalitn�jší t�ídy �aje pocházejí ze severních vysokohorských oblastí p�i hranici s �ínou. Produkují se zelené, polozelené a �erné �aje, prvot�ídní kvality dosahují zejména vysokohorské �aje zelené.

Afrika
pat�í mezi nejvýznamn�jší producenty �aje zejména pokud se kvantity produkce tý�e. Nejvýznamn�jší p�stitelské oblasti se nacházejí p�i východním a západním pob�e�í kontinentu, v oblastech s velmi teplým a vlhkým podnebím. Sklízí se prakticky celoro�n� (ve vrcholícím vegeta�ním období dokonce i ka�dý druhý týden), proto�e list dor�stá velmi rychle, a to i ve velmi vysokých nadmo�ských výškách. Takovéto klimatické podmínky jsou sice p�íznivým faktorem vzhledem ke kvantit�, zárove� však mají vliv na v�tšinou velmi nízkou kvalitu produkovaných �aj�. Pokusy s p�stováním �ajovníku v oblastech s mén� p�íhodnými klimatickými podmínkami jsou provázeny �adou problém�, suché a horké po�así umo��uje sklízet jen v ur�itých obdobích roku, p�i�em� kvalita produkce je obvykle ješt� ni�ší. Produkuje se zejména �erný �aj, na východním pob�e�í se produkuje také �aj zelený, ur�ený zejména pro st�edomo�ské státy. 
Nejvýznamn�jším africkým producentem je jak z hlediska kvality, tak z hlediska kvantity Ke�a, její� nejlepší produk�ní oblasti se nacházejí v Kenya Highlands, v nadmo�ské výšce 1.600 a� 3.000 metr�. Mikroklima této oblasti je ovlivn�no blízkostí Victoriina jezera, tak�e po�así je nejen velmi teplé, ale také dostate�n� vlhké s p�íznivým srá�kovým úhrnem. Sklízí se celoro�n�, nejlepší �aj je však produkován ze sklizn� probíhající na p�elomu ledna a února a v �ervenci. Ke�a je jediným africkým producentem nabízejícím listovou t�ídu �aje a velmi kvalitní �aje typu broken. Dalšími významnými africkými producenty jsou Kamerun, Tanzanie, Malawi a zejména Jihoafrická republika.

Americký kontinent
je celkov� málo významným producentem �aje a to jak z hlediska kvality, tak z hlediska kvantity. �ajovník je p�stován v tropickém a subtropickém podnebí s dostatkem vláhy i vlhkosti. Lístky tak dor�stají velmi rychle, sklizn� jsou proto pom�rn� �asté a v�tšinou jsou provád�ny strojov�. Nejvýznamn�jšími produk�ními oblastmi jsou provincie Misiones, kde se produkuje 95% argentinského �aje, oblasti ji�n� od Sao Paula v Brazílii a Cusco a Huanuco v Peru, malé �ajové zahrady fungují i v Ekvádoru a jedna �ajová plantá�, pat�ící donedávna spole�nosti Lipton, se nachází i ve Spojených státech. Produkuje se výhradn� �erný �aj, který bývá obvykle zpracováván metodou CTC a jeho� kvalita je vhodná pro p�ípravu sm�sí a výrobu nálevových sá�k� �i instantních �aj�.

Oceánie
pat�í mezi nejji�n�ji polo�ené �aj produkující oblasti sv�ta. Nejvýznamn�jším místním producentem je (alespo� pokud se kvantity tý�e) ostrov Papua - Nová Guinea, kde mají �ajové ke�e naprosto ideální p�dní podmínky podpo�ené vlhkým, tropickým klimatem. Nejrozsáhlejší plantá�e se nacházejí v západní vyso�in�, v nadmo�ské výšce p�es 2.000 metr�. Sklízí se celoro�n� v pom�rn� krátkých intervalech, produkuje se výhradn� �erný �aj zpracovávaný v�tšinou metodou CTC. Dalším, mén� významným producentem této oblasti je Austrálie, kde se však �ajovníku p�íliš neda�í. P�dní podmínky jsou zde nep�íliš p�íhodné, podnebí �ajovníku také p�íliš nesv�d�í. Produkuje se v drtivé v�tšin� �erný �aj, v malém m��ítku p�stovaný zelený �aj je zpracováván japonskou technologií.

Na St�edním východ�
se nacházejí �ty�i hlavní �aj produkující oblasti - Turecko, Irán, Rusko a kavkazská oblast Gruzie a Ázerbajd�ánu. V zemích bývalého SSSR, kde se �ajovník p�stuje v p�íznivém a dostate�n� vlhkém klimatu a sklízí se výhradn� strojov� v pom�rn� krátkých intervalech od kv�tna do �íjna, dosahoval �ajový pr�mysl vrcholu p�ed rozpadem Východního bloku, v posledních deseti letech však tamní produkce velmi upadá, a to jak kvalitou, tak zejména kvantitou, která se z hlediska sv�tové produkce �aje jeví jako naprosto bezvýznamná. V Turecku se �ajovník p�stuje v oblasti Rize, p�i hranicích s Gruzií. Ro�ní produkce zde p�esahuje 100.000 tun výhradn� �erného �aje, který je v�tšinou ur�en pro domácí trh a exportuje se jen v malém m��ítku. V Iránu se �aj p�stuje výhradn� pro domácí trh, na rozdíl od Turecka se však jedná zejména o �aj zelený.