Kategorie: ��nsk� �aje

Hunansk�, �pi�kov� varianta proslul�ho zelen�ho �aje. N�lev pln�, lahodn�, skv�le vyv�en�, sv��, kv�tov� bylinn�, charakteristicky tipsov� ko�enn�, lehce nasl�dl� chuti s t�ny citrusov�ch plod�.

Vynikaj�c� z�stupce zelen�ch �aj� "mraku a mlhy" ze slavn� hory Lu-�an v provincii Jiangxi. Kvalitn� list sladk� bylinn� v�n�, n�lev lahodn�, kv�tov� zelinkav�, sladk� chuti.

V�te�n� ��nsk� tzv. "Budh�v �aj" (Fo Cha) zelen� �aj, poch�zej�c� z posv�tn� budhistick� hory Jiu Hua v provinci Anhui. N�lev vynikaj�c�, vyv�en�, pln� a hladk�, sv��, zelinkav� chuti s nasl�dle bylinn�mi a o�echov�mi t�ny.

�pi�kov� sv�tl� typ sypan�ho �aje Pu Erh, p�stovan� v proslul� oblasti hory Nan Nuo. N�lev vyv�en�, kv�tov� nasl�dl�, bylinn� chuti s p��jemnou jen lehce sv�ravou dochut�.

�pi�kov� t��da zelen� �aj z prvn� jarn� sklizn� v oblasti ostrova Jun Shan. N�lev vynikaj�c�, pln�, vyv�en�, velmi hladk�, zelinkav�, veget�ln� chuti s lehce ko�enn�mi t�ny, t�m�� bez trpkosti.

Velmi kvalitn�, v�b�rov� t��da, tzv. "ochm��en� vrcholek" - Mao Feng, yunnansk�ho zelen�ho �aje. N�lev, v�te�n�, pom�rn� pln�, vyv�en�, hlad��, ovocn� nasl�dl� chuti s ko�ennou stopou, charakteristickou pro yunnansk� �aje.

Kvalitn� v�b�rov� t��da tohoto slavn�ho, dodate�n� fermentovan�ho �aje.

Vynikaj�c� t��da �ern�ho �aje z oblasti proslul� hory Nan Nuo v oblasti Menghai, zpracovan� do tvaru v�t��ch kuli�ek - perel.