�ína, pova�ovaná obecn� za domovinu �ajovníku a �ajové kultury, je jedním z nevýznamn�jších p�stitel� a producent� �aje. �ajové zahrady se zde rozprostírají na území o rozloze p�esahující 1.000 000 hektar�, ohrani�eném 90° a 122° východní délky a 18° a 37° severní ší�ky, které bývá tradi�n� d�leno do �ty� základních region�.

Jihozápadní region zahrnuje provincie Yunnan (Jün-nan), Guizhou (Kuj-�chou) a Sichuan (S´-�chuan). Klimatické podmínky zde nejsou vlivem velmi slo�ité topografie tohoto území jednotné, p�eva�uje však vlhké subtropické podnebí, velmi vhodné pro r�st �ajových lístk�. V�tšina místních plantá�í se rozkládá ve vyšších nadmo�ských výškách.

Region ji�ní �ína je tvo�en provinciemi Guangdong (Kuang-tung), Guangxi (Kunang-si), Fujian (Fu-?ien), Taiwan (Tchajwan) a Hainan (Chaj-nan). S výjimkou nejsevern�ji polo�ených oblastí regionu jsou zde klimatické i p�dní podmínky pro p�stování �ajovníku tém�� ideální. Pr�m�rná ro�ní teplota se zde pohybuje okolo 20°C, p�i�em� ani v zim� neklesá pod 7°C, srá�kové úhrny kolísají mezi 1.200 a 2.000 milimetry. Sklízí se p�es deset m�síc� v roce, krátká doba vegeta�ního klidu ke�� trvá jen v nejchladn�jších zimních m�sících.

Region ji�n� od �eky Jang-c´ tvo�í provincie Zhejiang (�e-?iang), Hunan (Chu-nan), Jiangxi (?iang-si) a ji�ní oblasti provincií Anhui (An-chuej), Jiangsu (?iang-su) a Hubei (Chu-pei). Místní plantá�e se rozkládají v horských a �áste�n� také vysokohorských oblastech. Podnebí je zde mírné s pr�m�rnou ro�ní teplotou okolo 16°C, zimy jsou zde však dosti chladné (-8°C). Ro�ní úhrn srá�ek se pohybuje mezi 1.400 a 1.600 mm, p�i�em� a� 80% srá�ek spadne na ja�e a po�átkem léta. Podzim je naopak dobou sucha.

Region severn� od �eky Jang-c´ zahrnuje provincie Henan (Che-nan), Shaanxi (Šan-si), Gansu (Kan-su), Shandong (Šan-tung) a severní oblasti provincií Anhui (An-chuej), Jiangsu (?iang-su) a Hubei (Chu-pej). Klimatické podmínky zde nejsou p�stování �ajovníku zcela p�íznivé, pr�m�rná ro�ní teplota se sice pohybuje okolo 15°C, zimy jsou však dosti chladné, s teplotami klesajícími pod -10°C, a podnebí je pom�rn� suché, s celkovým srá�kovým úhrnem nep�esahujícím 1.000 mm. Vysoce kvalitní �aj se zde p�stuje jen ve vysokohorských oblastech s p�íznivým lokálním mikroklimatem.

�ína produkuje snad všechny myslitelné druhy �aje, zelený, polozelený, �erný (ozna�ovaný tradi�n� jako �ervený), bílý, tmavý a �lutý, dále �aje lisované, ovon�né a další speciální druhy �aje.

Yunnan le�í na náhorní plošin� Yunnan Guizhou a �aj se zde p�stuje zejména v ji�ních oblastech (Si-šuang-pan-na a prefektura Simao), v menší mí�e však také na západ� a severozápad� provincie. Produkuje se �ervený, zelený a tmavý �aj (zelená i �ervená varianta). Nejznám�jší p�stitelskou oblastí je Menghai, kde se produkují nejvyšší t�ídy �erveného �aje a také proslulý tmavý �aj Pu Erh.

Guizhou se nachází p�i východní hranici Yunnanu, produkuje se zde �ervený, polozelený, v menší mí�e pak také zelený a tmavý �aj, plantá�e se nacházejí s výjimkou centrálních oblastí prakticky na celém území provincie.

Sichuan se nachází severn� od Yunnanu a Guizhou a �ajovník se zde p�stuje na celém území provincie. Produkuje se �ervený, zelený, polozelený a tmavý (lisovaný) �aj.

Guangxi le�í východn� od Yunnanu a jihovýchodn� od Guizhou. Produkuje se zejména zelený, v menší mí�e té� �ervený a tmavý lisovaný �aj. Významný podíl místní produkce tvo�í �aje ovon�né.

Guangdong se rozkládá východn� od Guangxi a nejvýznamn�jší p�stitelské oblasti le�í na jihu a východ� provincie. Produkuje se �ervený, zelený a polozelený �aj.

Hainan je ostrov v Jiho�ínském mo�i le�ící ji�n� od Guangxi. Podnebí je zde specifické, subtropické s dostate�nou vlhkostí, a tedy ideální pro r�st �ajových lístk�. Produkuje se �ervený a zelený �aj. Nejvýznamn�jší produk�ní oblastí je poho�í Wuzhi Shan.

Fujian le�í severovýchodn� od Guangdongu a nejvýznamn�jší �ajové oblasti se nacházejí p�i východní hranici provincie a také p�i pob�e�í Tchajwanského zálivu. Produkuje se zelený, polozelený, �ervený a bílý �aj, n�které místní �aje jsou pou�ívány jako surovina pro produkci �aj� ovon�ných. Nejvýznamn�jší p�stitelskou oblastí je Anxi, domovina proslaveného polozeleného �aje Tie Guanyin, a poho�í Wuyi, známé svými prvot�ídními zelenými a polozelenými �aji.

Tchajwan je ostrovní provincie le�ící ve Východo�ínském mo�i, východn� od Guangdongu a Fujianu. Nejvýznamn�jší produk�ní oblasti le�í v centrální �ásti ostrova. Produkují se polozelené, zelené, �ervené a ovon�né �aje. Nejproslaven�jší produk�ní oblastí je hora Tung Ting, odkud pochází nejslavn�jší varianta proslulého polozeleného �aje Dung Ti.

Zhejiang se nachází severn� od Fujianu. Nejvýznamn�jší p�stitelské oblasti se rozkládají p�i hranicích s Anhují a Fujianem a p�i pob�e�í Východo�ínského mo�e. Produkují se zejména zelené, v menší mí�e však také �ervené a ovon�né �aje. Nejproslulejší zahrady le�í u jezera Xihu, které je pova�ováno za domovinu proslaveného �aje Lung Ching, další významnou oblastí je Pingsui, produkující zejména nejvyšší t�ídy �aje Gunpowder.

Jiangxi se nachází západn� od Fujianu a Zhejiangu a �ajovník se zde p�stuje tém�� rovnom�rn� po celém území provincie. Produkuje se zejména zelený a polozelený, v menší mí�e však také �ervený a ovon�ný �aj. Nejvýznamn�jší produk�ní oblastí je poho�í Wuyuan.

Hunan se rozkládá mezi provinciemi Jiangxi na východ�, Guizhou na západ�, Gungxi a Guangdong na jihu a Hubei na severu. Nejvýznamn�jší p�stitelské oblasti se nacházejí na severu a jihozápad� provincie. Produkuje se �ervený, zelený, polozelený, tmavý a ovon�ný �aj.

Jiangsu se nachází severn� od Zhejiangu a východn� od Anhuie. Nejvýznamn�jší p�stitelské oblasti se rozkládají na jihu a v centrálních oblastech provincie. Produkuje se zejména zelený, v menší mí�e té� �ervený a ovon�ný �aj.

Anhui se nachází západn� od Jiangsu a severn� od Jaingxi. Nejvýznamn�jší p�stitelské oblasti se rozkládají na jihozápad� a v centrálních oblastech provincie. Produkuje se zelený, �ervený a ovon�ný �aj. Nejvýznamn�jší zahrady se rozkládají v poho�í Huangshan (�luté hory), odkud pochází proslulý Huangshan Mao Feng, a v oblasti Qimen, domovin� celosv�tov� proslaveného stejnojmenného �aje.

Hubei se nachází západn� od Anhuie a severn� od Hunanu. �ajovník se p�stuje, s výjimkou východní, pr�myslové �ásti, na celém území provincie. Produkuje se �ervený, zelený, ovon�ný a v menší mí�e té� tmavý �aj.

Shangdong se nachází severn� od Jiangsu a je nejsevern�jším �aj produkujícím územím �íny. �ajovník se p�stuje na jihu a jihovýchod� provincie, produkuje se výhradn� zelený �aj.

Henan se nachází severn� od Anhuie. �ajovník se zde p�stuje jen v nejji�n�jších �ástech provincie a produkuje se výhradn� zelený �aj.

Shaanxi se nachází západn� od Henanu a severovýchodn� od Sichuanu. �ajovník se zde p�stuje jen v nejji�n�jších �ástech provincie a produkuje se výhradn� zelený �aj.

Gansu se nachází západn� od Shaanxi a severn� od Sichuanu. �ajovník se zde p�stuje jen v jihozápadním výb�ku provincie a produkuje se výhradn� zelený �aj.